Zdravá strava: kompletní průvodce pro začátečníky

Zdravá strava není dieta, seznam zákazů ani drahé superpotraviny. Je to způsob jídla, který vám dodá energii, udrží rozumnou váhu a dlouhodobě snižuje riziko nemocí srdce, cukrovky 2. typu nebo některých nádorů. A dobrá zpráva? Většinu přínosů získáte díky několika jednoduchým návykům.

V tomto průvodci najdete všechno podstatné na jednom místě: co zdravá strava znamená podle současné vědy, jak sestavit vyvážený talíř, kolik jíst bílkovin, vlákniny nebo cukru, jak nakupovat a jak vypadá zdravý den v praxi. U každého tématu odkazujeme na podrobnější články, pokud chcete jít do hloubky.

Ve zkratce: Jezte hlavně neprůmyslově zpracované potraviny. Polovinu talíře naplňte zeleninou a ovocem, čtvrtinu celozrnnými přílohami a čtvrtinu kvalitní bílkovinou. Pijte vodu, omezte přidaný cukr, sůl a ultrazpracované potraviny. A hlavně – buďte konzistentní, ne dokonalí.

Co je zdravá strava?

Zdravá (vyvážená) strava je taková, která tělu dodá dostatek energie a všech živin – bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálů, vlákniny a vody – v poměru, který podporuje zdraví. Nejde o jedno „zázračné“ jídlo, ale o celkový vzorec stravování v průběhu týdnů a měsíců.

Světová zdravotnická organizace (WHO) shrnuje zdravou stravu do několika bodů:

dostatek ovoce a zeleniny – alespoň 400 g denně (asi 5 porcí),
luštěniny, ořechy a celozrnné obiloviny jako běžná součást jídelníčku,
přidaný (volný) cukr pod 10 % denního energetického příjmu, ideálně pod 5 %,
tuky pod 30 % energie, s převahou nenasycených tuků (olivový olej, ořechy, ryby) nad nasycenými,
sůl méně než 5 g denně (asi jedna čajová lžička).

To je celé. Všechno ostatní – jestli jíte třikrát nebo pětkrát denně, jestli snídáte, jestli jste vegetarián – jsou detaily, které si přizpůsobíte podle sebe.

Více do hloubky: Jak začít jíst zdravě: 15 jednoduchých kroků

Proč na tom záleží: přínosy zdravé stravy

Strava patří mezi nejsilnější faktory ovlivňující zdraví, které máme ve vlastních rukou. Nevhodné stravování patří podle rozsáhlé studie Global Burden of Disease mezi hlavní rizikové faktory předčasných úmrtí na světě – před kouřením.

Co konkrétně můžete čekat, když začnete jíst lépe:

Stabilnější energie během dne. Méně výkyvů cukru v krvi znamená méně odpoledních útlumů.
Snazší udržení váhy. Nezpracované potraviny víc zasytí na méně kalorií.
Zdravější srdce a cévy. Více vlákniny, zeleniny a nenasycených tuků pomáhá s krevním tlakem a cholesterolem.
Nižší riziko cukrovky 2. typu. Celozrnné potraviny a omezení slazených nápojů patří k nejlépe doloženým opatřením.
Lepší trávení. Vláknina podporuje pravidelnost i zdravou střevní mikroflóru.
Lepší nálada a spánek. Výzkumy naznačují souvislost mezi kvalitou stravy a psychickou pohodou.

7 základních principů zdravého stravování

1. Jezte převážně „skutečné“ jídlo

Základ tvoří potraviny, které vypadají podobně jako v přírodě: zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, vejce, maso, ryby, mléčné výrobky, brambory, rýže, ovesné vločky. Čím delší je seznam složek na obalu a čím víc obsahuje přídatných látek, tím spíš jde o ultrazpracovanou potravinu. Ty nemusíte vyškrtnout úplně, ale neměly by tvořit základ jídelníčku.

Více: Ultrazpracované potraviny: co to je a proč je omezit

2. Polovina talíře zelenina a ovoce

Zelenina je nejjednodušší způsob, jak zvětšit porci, zasytit se a přitom nepřejídat. Dodává vlákninu, vitamíny, minerály a antioxidanty. Snažte se mít zeleninu ke každému hlavnímu jídlu – syrovou, dušenou, pečenou, v polévce.

3. Bílkovina v každém jídle

Bílkoviny zasytí nejvíc ze všech makroživin, chrání svaly a podporují regeneraci. Dospělý člověk potřebuje minimálně 0,8 g na kilogram tělesné hmotnosti, aktivní lidé a senioři spíše 1,2–1,6 g/kg.

Více: Kolik bílkovin denně potřebujete? Výpočet podle cíle

4. Celozrnné místo bílého

Celozrnný chléb, ovesné vločky, natural rýže, pohanka nebo celozrnné těstoviny obsahují víc vlákniny, minerálů a vitamínů skupiny B než jejich „bílé“ verze. Pomaleji se tráví, a proto déle zasytí.

5. Správné tuky

Tuky nejsou nepřítel. Olivový a řepkový olej, ořechy, semínka, avokádo a tučné ryby obsahují nenasycené mastné kyseliny prospěšné srdci. Omezte hlavně průmyslové trans-tuky (některé sušenky, polevy, smažené fast foody) a s mírou jezte tuky nasycené (máslo, tučné maso, uzeniny).

Více: Zdravé tuky: omega-3, olivový olej a čeho se vyvarovat

6. Méně přidaného cukru a soli

Přidaný cukr se skrývá hlavně ve slazených nápojích, sladkostech, ochucených jogurtech, cereáliích a omáčkách. Sůl zase v pečivu, uzeninách, sýrech a hotových jídlech. Obojí se dá omezit postupně – chuťové pohárky si zvyknou během několika týdnů.

7. Konzistence, ne dokonalost

Nejlepší strava je ta, kterou vydržíte. Pravidlo 80/20 – zhruba 80 % jídla výživné a 20 % pro radost – funguje pro většinu lidí lépe než striktní zákazy, které končí přejídáním.

Talíř zdravé výživy: nejjednodušší pomůcka

Nemusíte počítat kalorie ani vážit jídlo. Pro většinu lidí stačí vizuální pomůcka – talíř zdravé výživy, který vychází z doporučení Harvardovy univerzity:

½ talíře: zelenina (a trochu ovoce),
¼ talíře: celozrnná příloha nebo brambory,
¼ talíře: bílkovina – maso, ryba, vejce, tofu, luštěniny, tvaroh,
k tomu: lžíce kvalitního tuku (olivový olej, ořechy) a sklenice vody.

Příklad: kuřecí prsa (¼), pečené brambory (¼) a velký míchaný salát s olivovým olejem (½). Nebo čočkové dhal s rýží basmati a dušeným špenátem.

Více: Talíř zdravé výživy: jak sestavit vyvážené jídlo

Makroživiny v kostce

Makroživiny jsou živiny, které tělu dodávají energii. Detailně je rozebíráme v samostatném průvodci, tady jen základ:

Makroživina	Energie	K čemu slouží	Nejlepší zdroje
Bílkoviny	4 kcal/g	stavba svalů, enzymů, hormonů, sytost	maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, tofu
Sacharidy	4 kcal/g	hlavní zdroj energie pro mozek a svaly	celozrnné obiloviny, brambory, ovoce, luštěniny
Tuky	9 kcal/g	hormony, vstřebávání vitamínů A, D, E, K	olivový olej, ořechy, semínka, ryby, avokádo
Vláknina	~2 kcal/g	trávení, sytost, střevní mikroflóra	zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny, ovoce

Chcete vědět, kolik čeho potřebujete právě vy? Vyzkoušejte naši nutriční kalkulačku.

Více: Makroživiny a kalorie: bílkoviny, sacharidy a tuky srozumitelně

Vláknina: nejvíc podceňovaná živina

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje dospělým alespoň 25 g vlákniny denně, mnoho odborníků uvádí 30 g. Většina lidí v Evropě přitom sní výrazně méně.

Nejsnazší způsob, jak vlákninu doplnit:

ovesné vločky ke snídani (40 g ≈ 4 g vlákniny),
luštěniny 2–3× týdně (porce čočky ≈ 8 g),
zelenina ke každému jídlu,
celozrnné pečivo místo bílého,
hrst ořechů nebo lžíce chia či lněného semínka.

Vlákninu přidávejte postupně a zapíjejte vodou – prudké navýšení může způsobit nadýmání.

Více: Vláknina: kolik jí potřebujete a ve kterých potravinách ji najdete

Pitný režim

EFSA uvádí jako přiměřený celkový příjem vody asi 2,0 l denně pro ženy a 2,5 l pro muže – včetně vody z jídla, která tvoří zhruba 20–30 %. V praxi to znamená vypít přibližně 1,5–2 litry tekutin denně, v horku a při sportu víc.

Nejlepší volba je obyčejná voda, neslazené čaje nebo minerálka. Káva se do pitného režimu počítá také. Slazené limonády, džusy a energetické nápoje naopak patří mezi největší zdroje přidaného cukru.

Více: Kolik vody denně pít? Pitný režim bez mýtů

Cukr: kde se skrývá a kolik je moc

WHO doporučuje, aby volné cukry tvořily méně než 10 % energie – při příjmu 2000 kcal je to asi 50 g (12 čajových lžiček). Ideálně méně než 5 %, tedy kolem 25 g.

Pro představu:

Potravina	Přibližný obsah cukru
Kola 0,5 l	53 g
Ochucený jogurt 150 g	15–20 g
Müsli tyčinka	8–12 g
Kečup 2 lžíce	7 g
Pomerančový džus 250 ml	20–25 g

Cukr v celém ovoci a v neochucených mléčných výrobcích se do volných cukrů nepočítá – ovoce tedy klidně jezte.

Více: Jak omezit cukr: 10 kroků, které opravdu fungují

Sůl

Průměrný Evropan sní kolem 8–11 g soli denně, téměř dvojnásobek doporučených 5 g. Až tři čtvrtiny soli přitom nepocházejí ze slánky, ale z hotových potravin – pečiva, uzenin, sýrů, polévek ze sáčku a fast foodu. Nejúčinnější je proto vařit víc doma a dochucovat bylinkami, citronem nebo kořením.

Jak vypadá zdravý den: vzorový jídelníček

Inspirace pro běžného dospělého (cca 1900–2100 kcal). Porce upravte podle hladu, aktivity a cíle.

Jídlo	Příklad	Proč funguje
Snídaně	Ovesná kaše s řeckým jogurtem, borůvkami a lžící ořechů	vláknina + bílkovina = sytost do oběda
Svačina	Jablko a hrst mandlí	vláknina, zdravé tuky
Oběd	Pečený losos, brambory, velký zeleninový salát s olivovým olejem	omega-3, bílkovina, polovina talíře zelenina
Svačina	Cottage nebo tvaroh s ředkvičkami a celozrnným chlebem	bílkovina před odpolednem
Večeře	Čočkový salát s pečenou zeleninou a fetou	luštěniny, vláknina, rostlinná bílkovina

Nemusíte jíst pětkrát denně. Pokud vám vyhovují tři větší jídla, je to stejně v pořádku – rozhoduje celkové složení, ne počet jídel.

Více: Zdravá snídaně: 12 tipů, které zasytí do oběda

Nákupní seznam pro zdravou kuchyni

S dobře zásobenou spíží uvaříte zdravě i ve spěchu.

Základ do spíže: ovesné vločky, natural rýže, pohanka, celozrnné těstoviny, čočka, cizrna a fazole (suché i v konzervě), konzervovaná rajčata, tuňák ve vlastní šťávě, ořechy, semínka, olivový olej, koření.

Lednička: vejce, bílý jogurt, tvaroh, cottage, sýr, kuřecí maso, tofu, sezónní zelenina, listový salát, citrony.

Mrazák: mražená zelenina (stejně výživná jako čerstvá), mražené ovoce na kaše a smoothie, rybí filé.

Tip na čtení etiket: porovnávejte údaje na 100 g. Hledejte krátký seznam složek, méně než 5 g cukru a méně než 1,5 g soli na 100 g u běžných potravin.

8 nejčastějších chyb

Všechno, nebo nic. Radikální změna ze dne na den většinou vydrží dva týdny. Měňte jednu věc za druhou.
Pití kalorií. Džusy, limonády, slazené kávy a alkohol dodají hodně energie, ale nezasytí.
Strach z tuků i sacharidů. Žádná makroživina není „zlá“; rozhoduje kvalita a množství.
Málo bílkovin. Typická snídaně z bílého pečiva a marmelády vás nechá hladové za hodinu.
„Zdravé“ potraviny bez kontroly. Proteinové tyčinky, granoly a smoothie mohou obsahovat víc cukru než dezert.
Málo zeleniny. Okurka na talíři není porce. Cílem je zhruba 400 g ovoce a zeleniny denně.
Nepravidelnost a hlad. Vynechaná jídla často vedou k večernímu přejídání.
Víra v zázračné doplňky. Doplňky stravy nenahradí jídlo; smysl mají cíleně – typicky vitamín D v zimě.

Více: 10 mýtů o zdravé stravě, kterým pořád věříme

Zdravá strava a hubnutí

Zdravá strava a hubnutí spolu souvisí, ale nejsou totéž. Zhubnout můžete jen v kalorickém deficitu – i z „čistého“ jídla se dá přibrat, pokud ho sníte příliš. Na druhou stranu nezpracované potraviny bohaté na bílkoviny a vlákninu vás zasytí dřív, takže deficit se drží mnohem snáz.

Více: Jak zhubnout zdravě a natrvalo

Mikroživiny, na které se v Česku nejčastěji zapomíná

Makroživiny dodávají energii, ale tělo potřebuje i desítky vitamínů a minerálních látek. Většinu z nich pokryje pestrá strava. U několika z nich ale bývá příjem v české populaci nízký – nebo jsou ohrožené konkrétní skupiny lidí.

Živina	K čemu slouží	Kdo je ohrožen nedostatkem	Nejlepší zdroje
Vitamín D	kosti, svaly, imunita	téměř všichni od října do března, senioři	slunce, tučné ryby, vejce, v zimě doplněk
Vitamín B12	krvetvorba, nervy	vegani, senioři, lidé užívající některé léky	maso, ryby, vejce, mléčné výrobky; u veganů doplněk
Železo	přenos kyslíku	ženy v plodném věku, vegetariáni, těhotné	červené maso, luštěniny, tofu, semínka + vitamín C
Jód	štítná žláza	lidé, kteří nesolí jodizovanou solí	jodizovaná sůl, ryby, mléčné výrobky
Vápník	kosti a zuby	lidé, kteří nejedí mléčné výrobky	mléko, jogurt, sýr, tofu sražené vápníkem, mák
Hořčík	svaly, nervy, energie	lidé s chudou stravou, sportovci	ořechy, semínka, luštěniny, celozrnné obiloviny
Kyselina listová	dělení buněk, vývoj plodu	ženy plánující těhotenství	listová zelenina, luštěniny, citrusy; před těhotenstvím doplněk

Pokud jíte pestře, doplňky většinou nepotřebujete. Výjimkou je vitamín D v zimních měsících a vitamín B12 u veganů. Podrobně: Vitamín D a Hořčík.

Středomořská strava: nejlépe prozkoumaný vzor

Pokud hledáte jeden konkrétní „model“ zdravé stravy, nejvíc vědeckých důkazů má středomořská strava. Nejde o přesnou dietu, ale o způsob jídla typický pro oblasti kolem Středozemního moře:

hodně zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin,
olivový olej jako hlavní tuk,
ořechy a semínka každý den,
ryby a mořské plody několikrát týdně,
drůbež, vejce a mléčné výrobky (hlavně jogurt a sýr) s mírou,
červené maso a sladkosti jen občas.

Španělská studie PREDIMED sledovala přes 7000 lidí s vysokým rizikem srdečních onemocnění. Skupiny se středomořskou stravou doplněnou olivovým olejem nebo ořechy měly zhruba o 30 % méně závažných srdečně-cévních příhod než skupina s doporučením nízkotučné stravy.

Českou kuchyni nemusíte opouštět. Stačí ji posunout směrem ke středomořskému vzoru: víc zeleniny a luštěnin, olivový nebo řepkový olej místo sádla, ryba jednou týdně místo uzenin a celozrnná příloha místo knedlíku.

Jak číst etikety: praktický návod

Etiketa je nejrychlejší způsob, jak v obchodě poznat kvalitní potravinu. Sledujte hlavně tři věci.

1. Seznam složek

Složky jsou seřazené sestupně podle množství. Pokud je cukr, sirup nebo tuk na prvních místech, potravina ho obsahuje hodně. Krátký seznam složek, kterým rozumíte, obvykle znamená méně zpracovaný výrobek.

2. Výživové údaje na 100 g

Porovnávejte vždy údaje na 100 g (ne na porci, kterou si výrobce určí sám). Orientační hodnoty:

Na 100 g	Málo	Hodně
Cukry	do 5 g	nad 22,5 g
Tuky	do 3 g	nad 17,5 g
Nasycené tuky	do 1,5 g	nad 5 g
Sůl	do 0,3 g	nad 1,5 g
Vláknina	–	nad 6 g (vysoký obsah)

U nápojů platí přísnější hranice: už 5 g cukru na 100 ml je hodně.

3. Marketingová tvrzení

„Fit“, „light“, „bez přidaného cukru“, „s vlákninou“ nebo „protein“ ještě neznamená zdravé. Výrobek bez přidaného cukru může obsahovat sušené ovoce nebo koncentrát, „light“ jogurt může mít víc cukru než klasický. Vždy se podívejte na složení a čísla.

Zdravá strava za málo peněz

Zdravé jídlo nemusí být drahé. Nejvíc peněz se utrácí za hotová jídla, sladkosti, slazené nápoje a „fit“ produkty. Levné a zároveň výživné potraviny jsou:

luštěniny – suchá čočka, fazole a cizrna patří k nejlevnějším zdrojům bílkovin,
ovesné vločky – snídaně za pár korun,
vejce – plnohodnotná bílkovina,
brambory, mrkev, zelí, cibule – levná sezónní zelenina,
mražená zelenina a ovoce – stejně výživné jako čerstvé a nic se nezkazí,
tvaroh a bílý jogurt – bílkoviny a vápník,
konzervy – tuňák, sardinky, rajčata, fazole,
celé kuře místo porcovaného masa.

Pomáhá i plánování: nákupní seznam podle jídelníčku na týden, vaření ve větším množství a zamrazování porcí. Méně jídla pak skončí v koši.

Zdravá strava v různých obdobích života

Základní principy platí pro všechny, potřeby se ale mění s věkem a situací.

Děti a dospívající potřebují dostatek energie na růst, vápník, železo a pravidelná jídla. Porce a doporučení se liší podle věku – o stravě malých dětí se radí s pediatrem.
Těhotné a kojící ženy mají vyšší potřebu kyseliny listové, jódu, železa a energie. Kyselina listová se doporučuje doplňovat už při plánování těhotenství. Vše konzultujte s gynekologem.
Senioři potřebují méně energie, ale stejně nebo víc bílkovin, aby si udrželi svaly. Častěji jim chybí vitamín D a B12 a často pijí málo, protože méně vnímají žízeň.
Sportovci mají vyšší potřebu energie, sacharidů a bílkovin. Více: Co jíst před tréninkem a po něm
Vegetariáni a vegani by měli hlídat bílkoviny, B12, železo, zinek, vápník, jód a omega-3. Více: Rostlinné bílkoviny

Zdravé svačiny: 12 tipů

Svačina má zahnat hlad mezi hlavními jídly, ne nahradit oběd. Nejlépe zasytí kombinace bílkoviny a vlákniny:

jablko nebo hruška s hrstí mandlí,
bílý jogurt nebo skyr s lesním ovocem,
tvaroh s ředkvičkami a pažitkou,
dvě vejce natvrdo a zelenina,
mrkev, okurka a paprika s hummusem,
celozrnný chléb s cottage a rajčetem,
kefír a banán,
edamame posypané solí,
pražená cizrna,
hrst ořechů a pár kostek hořké čokolády,
rýžové chlebíčky s arašídovým máslem a jahodami,
domácí ovesná tyčinka z vloček, banánu a ořechů.

Pokud svačíte z hladu, je to v pořádku. Pokud z nudy nebo ze stresu, zkuste se nejdřív napít vody nebo se krátce projít. Více: Chutě na sladké

Alkohol a zdravá strava

Alkohol dodává 7 kcal na gram, nezasytí a zhoršuje spánek i úsudek při výběru jídla. Půllitr dvanáctistupňového piva má kolem 200–250 kcal, sklenka vína (2 dl) kolem 150–180 kcal.

Pravidelné pití alkoholu zvyšuje riziko řady onemocnění včetně některých nádorů. WHO uvádí, že neexistuje množství alkoholu, které by bylo pro zdraví zcela bezpečné. Pokud pijete, pijte málo, ne každý den a nikdy jako náhradu jídla nebo vody.

Jak jíst zdravě v restauraci a na cestách

Zdravé stravování nekončí u vlastní kuchyně:

Vybírejte jídla s masem, rybou nebo luštěninou a zeleninovou přílohou nebo salátem.
Požádejte o menší přílohu nebo dvě zeleninové přílohy místo hranolků.
Omáčky a dresinky si nechte přinést zvlášť.
Polévka předem pomůže zasytit.
Na cesty si vezměte svačinu – ovoce, ořechy, sendvič z celozrnného pečiva, jogurt.
Na benzínce sáhněte po vodě, ovoci, oříšcích nebo bagetě se zeleninou místo sladkostí a energetických nápojů.

Plán na první měsíc

Týden	Zaměření	Konkrétní kroky
1	Pití a zelenina	voda místo slazených nápojů, zelenina k obědu i večeři
2	Snídaně a bílkoviny	snídaně s bílkovinou, bílkovina ke každému hlavnímu jídlu
3	Kvalita sacharidů a tuků	celozrnné přílohy, olivový nebo řepkový olej, ořechy denně
4	Nákupy a vaření	nákupní seznam, čtení etiket, 2 jídla s luštěninami týdně

Na konci měsíce si zhodnoťte, co se vám daří a co ne. To, co nefunguje, zjednodušte – a pokračujte. Postupný přístup podrobně rozebíráme v článku Jak začít jíst zdravě.

Mohlo by vás zajímat

Často kladené otázky

Musím přestat jíst sladkosti, abych jedl zdravě?

Ne. Sladkosti mohou být součástí zdravé stravy, pokud tvoří malou část jídelníčku. Pomáhá vychutnat si je vědomě po jídle místo průběžného „uzobávání“.

Je zdravá strava drahá?

Nemusí být. Luštěniny, ovesné vločky, vejce, brambory, sezónní a mražená zelenina patří k nejlevnějším potravinám v obchodě. Draze vycházejí spíš hotová jídla a „fit“ produkty.

Kolikrát denně bych měl jíst?

Neexistuje jedno správné číslo. Dvě až pět jídel denně může fungovat stejně dobře – vyberte si rytmus, při kterém nemáte velký hlad a nepřejídáte se.

Je lepší vegetariánská strava?

Dobře sestavená vegetariánská i smíšená strava může být zdravá. U vegetariánů je třeba hlídat bílkoviny, vitamín B12, železo, zinek a jód. Více v článku Rostlinné bílkoviny: nejlepší zdroje pro vegetariány i masožravce.

Musím počítat kalorie?

Většinou ne. Pro zdravé stravování stačí talíř zdravé výživy. Počítání kalorií se hodí krátkodobě při hubnutí nebo nabírání svalů – na to máme kalkulačku.

Závěr

Zdravá strava stojí na jednoduchých pilířích: hodně zeleniny, dost bílkovin, celozrnné přílohy, kvalitní tuky, voda a co nejméně ultrazpracovaných potravin. Začněte jednou změnou tento týden – třeba zeleninou ke každému obědu – a další přidejte, až se stane zvykem. Přesně tak se zdravá strava stane samozřejmostí.

Upozornění: Článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální konzultaci s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Zdroje

WHO – Healthy diet (fakta o zdravé stravě)
EFSA – Dietary Reference Values (referenční hodnoty živin)
Harvard T.H. Chan School of Public Health – Healthy Eating Plate
Státní zdravotní ústav (SZÚ) – výživová doporučení
GBD 2017 Diet Collaborators, The Lancet (2019) – dopad stravy na úmrtnost
Estruch et al., New England Journal of Medicine (2018) – studie PREDIMED
WHO Europe – No level of alcohol consumption is safe for our health (2023)
Nařízení (ES) č. 1924/2006 – výživová tvrzení (hranice „s nízkým obsahem“)
UK Food Standards Agency – Front of pack nutrition labelling (hranice „hodně“)