Misky s fazolemi, čočkou a quinoou na bílém stole

Rostlinné bílkoviny: nejlepší zdroje pro vegetariány i masožravce

Chcete jíst méně masa, jste vegetarián nebo vegan, nebo jen hledáte levnější a ekologičtější zdroje bílkovin? Rostlinné bílkoviny jsou dnes populární – a právem. Luštěniny, sója, ořechy a obiloviny dokážou pokrýt potřebu bílkovin i u sportovců, pokud víte, jak na to.

V článku najdete přehled nejlepších zdrojů, vysvětlení kompletních bílkovin, tipy na kombinování a ukázkový jídelníček. Kolik bílkovin potřebujete, zjistíte v článku Kolik bílkovin denně.

Proč jíst víc rostlinných bílkovin

  • Zdraví. Strava s vyšším podílem rostlinných bílkovin (zejména luštěnin) je ve studiích spojena s nižším rizikem srdečních onemocnění a cukrovky 2. typu.
  • Vláknina navíc. Na rozdíl od masa obsahují rostlinné zdroje vlákninu.
  • Cena. Luštěniny patří k nejlevnějším zdrojům bílkovin.
  • Planeta. Produkce rostlinných bílkovin má výrazně menší uhlíkovou stopu a nároky na půdu a vodu.

Nemusíte se stát veganem – i nahrazení části masa luštěninami nebo tofu je přínosem.

Nejlepší zdroje rostlinných bílkovin

Potravina Bílkoviny / 100 g Porce Bílkoviny / porce
Seitan ~25 g 100 g ~25 g
Tempeh ~19–20 g 100 g ~19 g
Tofu pevné ~12–16 g 150 g ~20 g
Edamame ~11–12 g 150 g ~17 g
Sójové kostky (suché) ~50 g 40 g (suché) ~20 g
Čočka vařená ~9 g 200 g ~18 g
Cizrna vařená ~8–9 g 200 g ~17 g
Fazole vařené ~8–9 g 200 g ~17 g
Hrách vařený ~5–6 g 150 g ~8 g
Dýňová semínka ~30 g 30 g ~9 g
Konopné semínko loupané ~30 g 30 g ~9 g
Arašídové máslo ~25 g 2 lžíce (32 g) ~8 g
Mandle ~21 g 30 g ~6 g
Ovesné vločky ~13 g (suché) 60 g ~8 g
Quinoa vařená ~4,5 g 185 g ~8 g
Celozrnné těstoviny vařené ~5–6 g 200 g ~11 g
Sójový nápoj ~3 g/100 ml 250 ml ~8 g

Více zdrojů v článku Potraviny s nejvíce bílkovinami.

Kompletní a nekompletní bílkoviny

Bílkoviny se skládají z 20 aminokyselin, z toho 9 je esenciálních. Kompletní bílkovina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství.

  • Živočišné zdroje jsou kompletní.
  • Sója (tofu, tempeh, edamame), quinoa, pohanka a konopné semínko jsou mezi rostlinnými zdroji kompletní nebo téměř kompletní.
  • Luštěniny mají málo methioninu, ale hodně lysinu.
  • Obiloviny mají málo lysinu, ale dost methioninu.

Musíte kombinovat v jednom jídle?

Ne. Dřív se tvrdilo, že je nutné kombinovat luštěniny a obiloviny v jednom jídle. Dnes víme, že stačí, když během dne jíte pestrou směs zdrojů – tělo si aminokyseliny „poskládá“.

Klasické kombinace: čočka s rýží, hummus s celozrnným chlebem, fazole s tortillou, arašídové máslo na celozrnném pečivu, tofu s rýží a zeleninou.

O kolik víc bílkovin potřebují vegetariáni

Rostlinné bílkoviny jsou o něco hůře stravitelné kvůli vláknině a některým antinutričním látkám. U veganů se proto obvykle doporučuje navýšit příjem o 10–20 % oproti obecnému doporučení – například 1,0–1,2 g/kg místo 0,8–1,0 g/kg, u sportovců 1,6–2,2 g/kg.

Namáčení, klíčení, fermentace a vaření stravitelnost zlepšují.

Ukázkový veganský den se 100+ g bílkovin

Jídlo Menu Bílkoviny
Snídaně ovesná kaše (60 g vloček) se sójovým nápojem, lžící arašídového másla a konopným semínkem ~25 g
Svačina edamame (150 g) ~17 g
Oběd čočkové dhal (200 g čočky) s rýží basmati a špenátem ~25 g
Svačina celozrnný chléb s hummusem a dýňovými semínky ~12 g
Večeře tofu (150 g) na pánvi s celozrnnými těstovinami a brokolicí ~30 g
Celkem ~105–110 g

Na co si dát pozor u rostlinné stravy

Kromě bílkovin je u vegetariánské a hlavně veganské stravy třeba hlídat:

  • Vitamín B12 – u veganů je doplňování nutné. Bez něj hrozí chudokrevnost a poškození nervů.
  • Železo – rostlinné železo se hůře vstřebává; pomáhá kombinace s vitamínem C (paprika, citrusy).
  • Zinek – luštěniny, semínka, ořechy, celozrnné obiloviny.
  • Vápník – tofu srážené vápníkem, obohacené rostlinné nápoje, brokolice, mandle.
  • Jód – jodizovaná sůl.
  • Omega-3 – lněné semínko, vlašské ořechy, případně doplněk z řas.
  • Vitamín D – v zimě doplněk pro všechny. Více: Vitamín D

Jak začít s luštěninami (a bez nadýmání)

  1. Začněte s menšími porcemi a postupně přidávejte.
  2. Suché luštěniny namáčejte přes noc a vodu vylijte.
  3. Červená čočka je nejlépe stravitelná a nevyžaduje namáčení.
  4. Konzervované luštěniny propláchněte vodou.
  5. Vařte s kmínem, fenyklem, majoránkou nebo bobkovým listem.
  6. Pijte dostatek vody.

Střevo si na vlákninu obvykle zvykne během 2–3 týdnů. Více: Vláknina

Rostlinné proteinové prášky

Hrachový, sójový, rýžový nebo konopný protein (případně jejich směs) může pomoct sportovcům a lidem s vyššími nároky. Směsi zdrojů mají vyváženější aminokyseliny. Vybírejte produkty bez zbytečného cukru a s krátkým složením.

Mohlo by vás zajímat

Často kladené otázky

Je sója zdravá?

Ano. Tofu, tempeh, edamame a sójové nápoje jsou kvalitním zdrojem bílkovin. Obavy z fytoestrogenů se podle současných studií při běžné konzumaci nepotvrdily – sója není spojena s vyšším rizikem rakoviny prsu ani nesnižuje testosteron u mužů.

Dá se na rostlinné stravě nabrat svaly?

Ano. Studie ukazují, že při dostatečném celkovém příjmu bílkovin a silovém tréninku je nárůst svalů srovnatelný. Více: Jak nabrat svaly

Co je seitan?

Seitan je pšeničný lepek (gluten) – koncentrovaná rostlinná bílkovina s texturou podobnou masu. Lidé s celiakií ho jíst nesmí.

Závěr

Rostlinné bílkoviny jsou plnohodnotnou součástí zdravé stravy. Základ tvoří luštěniny a sója, doplněné obilovinami, ořechy a semínky. Jezte pestře během dne, mírně navyšte celkový příjem a u veganské stravy nezapomínejte na B12, železo, vápník a omega-3. A i když maso jíte, zařazení luštěnin dvakrát až třikrát týdně je skvělý krok pro zdraví i peněženku.

Upozornění: Článek má informativní charakter a nenahrazuje konzultaci s lékařem nebo nutričním terapeutem. Veganská strava u dětí, těhotných a kojících žen vyžaduje odborné vedení.

Zdroje

  • Melina et al., Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics (2016) – stanovisko k vegetariánské stravě
  • Messina et al., Nutrients (2021) – sója a zdraví
  • Hevia-Larraín et al., Sports Medicine (2021) – rostlinné vs. živočišné bílkoviny a svaly
  • FAO – Dietary protein quality evaluation (2013)

Podobné příspěvky